Historie podle Ottova slovníku

Základní údaje o DTJ přebíráme z Dodatku Ottova slovníku naučného, vydání z r.1932, díl druhý, svazek první, str.23

DTJ se v ČSR starají o tělesnou výchovu a zvyšování zdravotní úrovně nejširších vrstvech pracujícího lidu. S tělesnou výchovou spojují snahy po duševním a mravním povznesení dělné třídy, jež se jeví v činnosti osvětové. Ideovým podkladem hnutí DTJ je socialismus. 

1892 byl založen tělovýchovný odbor při vzdělávacím spolku krejčovských dělníků v Praze a 1894 Vzdělávací,podpůrný a tělovýchovný spolek Lassalle v Brně-Juliánově, jenž byl později ustaven jako Dělnická tělovýchovná jednota, jež dala základ a název dnešnímu hnutí. 
1902 se konala porada vzniklých jednot a v srpnu 1903 byl založen Svaz DTJČ, který soustřeďoval 31 jednot, 1076 členů, 100 členek, 106 dorostenců a 130 žáků. 1903 bylo uspořádano prvé svazové veřejné cvičení za účasti 180 cvičenců. 1904 byl konán první svazový cvičitelský kurs. 1905 se pořádal již druhý valný sjezd, zal.okr. a počalo se s vydáváním "Tělocvičného ruchu" jako oficiálního orgánu. Cvičitelské rozhledy, orgán cvičitelstva, vycházel od 1909, stejnokroj mužů zaveden 1912.Na Slovensku byly první jednoty zal.1913 v Prešpurku a v Holiči. Téhož roku vznikl Mezinár.svaz pro tělesnou výchovu a sport, do něhož se svaz DTJČ přihlásil r.1918. Z pův.sídla Gentu v Belgii přesídlil později mezinár.svaz do Prahy, což svědčí o významu DTJ na mezinár.poli. Od 1913 se začíná se soustavnou organisovanou činností osvětovou, zřízen Technický výbor a Výchovný výbor svazu. Časopis Vychovatel vychází od 1912. První Ve.spol.cvičení mezinár.svazu se konalo pod názvem Dělnická Olympiáda 1921 za účasti 22314 cvičících. II.Dělnická Olympiáda byla 1927 (30066 cvičících) v Praze, III. v r.1931 ve Vídni. Svaz DTJČ pořádá časté zájezdy do zahraničí (Paříž, Lipsko, Curych, Gent, Riga, Helsinky, Budapešť atd.) k slavnostem cizích dělnických tělovýchovných sportovních organisací. 
Vedle tělocviku prostého a na nářadí se pěstují v DTJ od 1924 míčové hry, od 1925 plavectví. Pro mládež zaveden 1920 skauting. V některých krajích se pěstují zimní sporty a tenis. Vedle uvedených časopisů vydává svaz DTJČ pro žactvo Zlatou Bránu, pro dorost Náš dorost; jednotlivé kraje mají své Věstníky, jež namnoze mají samostatný název (Jarnost v Plzni, Jednotář v Mor.Ostravě, Napred v Bratislavě). 1929 měl svaz DTJČ ve 49 okr.11031 jednot (117622 členů).Z toho je asi 50000 mužů, 15000 žen,7000 dorostenek, 18000 žáků a stejný počet žaček. Organizačně je svaz DTJČ rozdělen na obvody, okresy a kraje. Do 14 let jsou žáci, do 17 dorost, starší členstvo. V posledních letech bylo z podnětu svazu DTJČ založeno Ústředí soc.organizací tělovýchovných v ČSR, v němž jsou soustředěny všechny dělnické svazy tělovýchovné i sportovní.
 

Historie po roce 1932

Po r.1932 došlo k dalšímu rozvoji DTJ, konaly se další Dělnické Olympiády, počet členů i jednotlivých jednot se zvyšoval. Jednotlivé DTJ se nazaměřovaly pouze na tělovýchovu, i když ta byla v převaze, ale pořádaly různá kulturní,např.loutková divadla pro děti, společenské zábavy, výlety ap., ostatně tyto aktivity byly a jsou zakotveny ve stanovách. 
Členy DTJ byly většinou sociální demokraté a její příznivci. Proto i po r.1921 se udál souboj mezi odštěpenými komunisty a sociálními demokraty ve vedení DTJ, což vedlo k přestoupení části členů do komunisty ovládané Federativní tělocvičné jednoty (FDTJ). Tento střet se nevyhnul i našim předchůdcům. Po německé okupaci byla činnost DTJ, obdobně jako jiných organizací, zastavena. Činnost DTJ byla obnovena po r.1945, její konec nastal v důsledku událostí po r.1948, kdy jednotlivé DTJ, pokud se nerozpustily, byly zařazeny do "jednotné tělovýchovy". 
K opětovnému obnovování DTJ došlo po r.1990.

 

100 let SDTJ

Tělovýchovné hnutí má u nás v Čechách i v bývalém Československu zásluhou zakladatelů Sokola, Tyrše a Fügnera dlouholetou tradici. V Sokole cvičily všechny vrstvy obyvatelstva. Cvičenci si v Sokole říkali "bratře" a tykali si. Podnikatel - Sokol si tykal se svým zaměstnancem, také sokolem, úředník s dělníkem apod. To budilo ze strany majetných nevůli a dělníci – Sokolové se cítili odstrkování a ponižování, a tak si začali zakládat svoji dělnickou tělovýchovnou organizaci. Nazvali jí „DĚLNICKÁ TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA“ – jako odnož v sociální demokracii. V rámci jednoty si tykali a oslovovali se „soudruhu“. 
V roce 1903 už existovalo 31 jednot v Čechách. A v tomto roce došlo k semknutí těchto jednot a byl založen Svaz DTJ tedy Dělnických tělocvičných jednot. 
V letošním roce uběhlo tedy 100 let od založení Svazu DTJ. Po vzniku Československé republiky měl Svaz DTJ už přes 1000 jednot v celé ČSR. 
Tak jako došlo v r. 1920 v sociální demokracii k náborovému rozkolu, odchodu levice a založení v r. 1921 Komunistické strany Československa, stejně došlo k rozkolu i v dělnických tělovýchovných jednotách a k založení FGTJ (Federované dělnické tělocvičné jednoty), která svou činnost zahájila Spartakiádou v Praze na Maninách. V roce 1925 se FDTJ přejmenovala na FPT (Federaci proletářské tělovýchovy) pod patronací KSČ. 
Materiální zabezpečení Sokola bylo nesrovnatelně lepší než DTJ a FPT. Bylo to ovlivněno složením čl. základny, ve které bylo na rozdíl od DTJ a FPT hodně bohatých podnikatelských členů, kteří finančně podporovali činnost a vybavování tělocvičen potřebným nářadím. DTJ a FPT byly odkázány jen na drobné vklady dělnického členstva a na výtěžek z kulturních akcí, které jednota v průběhu roku pořádala.

Podívejte se na článek o nás na wikipedii.
klikněte zde

Kontakt

Mgr. et Mgr. Michal Škerle, tajemník SDTJ m.skerle[zavináč]seznam.cz